V Rakousku v oblasti Salzburska jsme s dětmi strávili už čtyři letní dovolené a každá nám přinesla spoustu nezapomenutelných zážitků. Některé jsou však takové, no jak to říct, prostě úplně nejvíc nejúžasnější. I letos byl mezi nimi jeden takový. Ony byly teda vlastně dva, takové ty TOP, ale o tom druhém zas někdy jindy.
O tom, že prostě musíme navštívit ledovcové jezero Weisssee, ať se děje, co se děje, jsem měla jasno. Však i kvůli němu jsme tentokrát vyrazili do oblasti Hohe Tauern a ubytovali se v městečku Uttendorf. Můžete se přesvědčit, že to prostě nešlo jinak.
Jediný zádrhel byl v tom, že pokud teda nejste nabušení pankáči, tak k jezeru se s dětmi dostanete opravdu jen lanovkou, ledaže byste měli chuť je tedy těch 8 km (nebo kolik to je) do kopce táhnout za vlasy za sebou. Lanovka však zahajovala sezónu až poslední den naší dovolené. A znáte to, check out do 10 hod, stres s balením, takže oujé a máme tady problém. Tak jsme si dovolenou naplánovali výjimečně tak, že jsme neodjížděli v sobotu, ale až v neděli, jen abychom zahájení sezóny stihli. Měli jsme na to jeden jediný den. Šlo vabank 🙂
I tak jsem měla obavy, aby to klaplo. Vyměnila jsem si tedy pár emailů se správou ledovcového jezera, kde jsem se ujišťovala, že lanovka opravdu pojede, zda není potřeba rezervace jako třeba na Dachstein. Ne, rezervace potřeba není, protože svět asi ještě neobjevil tohle místo, které pro nás mělo ještě větší kouzlo než právě zmiňovaný Dachstein. Nakonec to dopadlo tak, že nám byl přislíbeno, že nás nahoru prostě vyvezou, i kdyby trakaře padaly, protože můj email v němčině (miluju ji!) byl prý tak milý, skromný, plný nadšení, no nevím, jak bych si ho ještě mohla vychválit a sny se prostě mají plnit. No dopadlo to tak, že jsme nakonec stihli to nejkrásnější počasí, které jsme si v tom propršením týdnu mohli přát a v Rudolfshuette (2.315 m.n.m.) jsme dokonce i přespali! Popelce se plní sny! Nejúžasnější tečka za naší dovolenou. Teď ale postupně.
Cesta z Utterdorfu
Velmi nás překvapilo, jak dlouho se jede z centra Uttendorfu k dolní stanici lanovky Enzingerboden. Jako těch zatáček do kopce! A ta úzká silnice! Už i to byl pro nás zážitek:-). Ovšem nic moc pro slabší žaludky, čili jestli mají Vaše děti problémy, určitě se na to připravte.
Lanovka nás vyvezla z výšky cca 1500 m.n.m do výšky 2.315 m.n.m., takže se není čemu divit, že jsme tu v létě chodili s dětmi po sněhu. Prostě pecka!
Ráj proi děti u Weissee
Naše děti byly stejně jako my unešeny. My tím, co jsme viděli – ty skály, jezero, sníh, prostě nádhera! A naše děti tím, co mohly dělat – stavění sněhuláka, lezení po kamenech, schovávání se mezi obří kameny. Prostě nepopsatelné. Nádherný den!
